3 kapitolka
Po skončení olympiády jsme se nahrnuly do jídelny, kde byla šílená fronta a jídlo teda nic moc. Proto jsme zašli do čínské restaurace, kluky okouzlil otočný malý stolek který se blyštil vyleštěný na stole u kterého jsme seděli ☺ Mě zaujal Aleš, sedl si vedle mě a nápadně si mě všímal. Andrea seděla z druhé strany a stále mi něco šuškala ale mě to nezajímalo… Aleš je tak krásný, milý, hodný, kamarádský a něco na něm je… fascinující.
Říkám si proč Aleš? Ze školy si ho nějak nepamatuju a nikdy jsem ho tam neřešila… Akorát se mnou jezdí na tábory kde se o mě nezajímá a já sem si ho snad nikdy nevšimla..
Všimli jsme si že ve městě je bambiriáda, tak proč se tam nezajít podívat. Vystupovali tam holky z mažoretek, aerobiku, street dancu, hip-hopu… Hezkej pohled na ně ☺ S andreou jsme si vyrobily jakési náramky, ozdobily květináče a udělali si obrázky na zeď. Poté jsme si prolezly jakousi pavoučí dráhu, vyblbly na pneumatikách a zkoukly všechny sochy co nás tak okoukávaly :D Pak už se začalo stmívat tak jsme zalezli do těch našich chatek za městem a byly spokojené ☺ Víkend zítra skončí a já zas Aleše uvidím až v pondělí.. Pokud ho vůbec uvidím, je totiž ve třídě s rošířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů a tudíž je na jiném patře než já. Já sem hlavně ještě první stupeň což tomu vadí taky :D Naštěstí přijímačky, do šesté třídy s rožšířenými předměty, už byly a já byla druhá, takže se s ním příští rok vídat určitě budu. Za to Andrea, potvora odchází, jde na gymnázium ☹