1.Kapitola
2. 2. 2009
Byla jsem ještě mladá, nevyzrálá, neznalá a moje první láska byla právě k mému spolužákovi Alešovi. Myslela jsem si že mě chce taky ale asi jsem se zmýlila, nebo ne?
Jmenuji se Monča a svou velkou lásku jsem zažila když jsem byla v páté třídě, tehdy jsme jeli na olympiádu z českého jazyka a matematiky. Byl květen. Jelo nás tam pět - já, spolužačka Andrea a kluci z osmých třídy Aleš, Mirek a Honza + naše zástupkyně paní Hana Nádělková.
Jeli jsme do Nymburka, krásné město, myslím že se tam moc často nedostanu proto jsem si to užívala ☺ a mooooc ☺
S Andreou jsme byly vedle ze všeho, když jsme dorazili na vlakové nádraží a trošku se občerstvili vyšli jsme vstříc novým zážitkům a na celý víkend ☺
Ubytovali jsme se v jakési chatce u zástupčiných známých, nejdřív jsme se najedli, pak jsme si šli zablbnout, kluci ochotně dělali kraviny s náma :D Hráli jsme košíkovou, přehazku, pak jsme jen tak lítali po trávníku. Zástupkyně byla naštěstí v pohodě a jednu chvíli hrála s náma, dokonce nám dovolila aby jsme jí tykali ( samozřejmě jen po dobu olympiády ) . Potom jsme se šli projít…
Vždycky jsem si myslela že když se do někoho zamiluju, měl by to opětovat, zmýlila jsem se snad? Aleš vydával jasné signály a I když jsem byla mladá, poznala jsem že o mě stojí, protože on stál.
Prošli jsme si celé město, poznali kostel, náměstí, řeku Labe ( kterou teda znám ale ne z Nymburka :D ) a zalezli do jednoho z baru. Byl večer, tichý, klidný, páteční věčer a my jsme seděli na zahradě jednoho z baru.
Nejdříve jsem si dala jahodový koktejl, poté co mi ho donesli jsem se ani nenapila a hned si ho všichni museli ochutnat. A jak jim chutnal ☺
Aleš si dal čaj, Mirek zmrzlinu a Honza s Andreou taky koktejlíček. Vtip byl v tom že vždycky když to někomu z nich donesli, nechalo se to kolovat, třeba mě se koktejl vrátil ani ne ze čtvrtiny ☺ a chudák Mirek, seděl vedlě mě a já ho nenechala se lžičkou plnou zmrzliny, vždycky skoončila u mě v puse :P Potom jsem si dala ještě zmrzlinuuu, jahodovou ☺
Z baru jsme vyšli kolem půlnoci, olympiáda probíhala v sobotu od deseti hodin, a proto jsme uznali že je čas jít spát. Cesta z náměstí až do chatky, kousek za městem, nebrala konce a proto jsme s Andreou začali Aleše kapku otravovat ☺ Svázali jsme mu rukávy u mikiny a každá si ten svůj rukáv hezky vedla, Aleše to asi kapku otravovalo ale co se dalo dělat :D Tehdy jsem zjistila že je to kluk který se mi docela líbí, něco na něm se mi zalíbilo a nutilo jít si za tím a to bylo víc než kouzelné ☺
Když jsme přišli do chatek Hanka nemohla najít klíče, proto šla zazvonit na ty své známé a ty jí asi z rozespalosti pozvali na kafe, tak jsem se ubytovali na lavičkách před chatkami.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář